Koncert Ensemblu Inégal: Hudební klenoty barokního Plzeňska

 
  • Hudba
  • Partnerská spolupráce

Program koncertu uvádí díla barokních autorů, kteří působili nebo se narodili na Plzeňsku v období 2. poloviny 17. a 1. poloviny 18. století. V první polovině koncertu zazní výběr z reprezentativní tištěné sbírky instrumentálních suit Le journal du printemps (1695) J. C. F. Fischera a sólové árie J. A. Plánického a M. Vogta. V druhé polovině koncertu bude uvedena novodobá světová premiéra Requiem solemne J. J. I. Brentnera. 

Johann Caspar Ferdinand Fischer 1656 Krásno – 1746 Rastatt

Vystudoval na piaristickém gymnáziu v Ostrově, asi od roku 1686 zde začal působit jako kapelník u Saxon-Lauenburgského dvora. Roku 1690 se stal kapelníkem u Bádenského dvora a roku 1715 se přestěhoval do Rastattu. Velmi pozoruhodná je Fischerova klávesová tvorba a její vliv na hudební vývoj domácí i zahraniční. Roku 1702 např. věnoval varhanní sbírku Ariadne Musica opatu tepelského kláštera Raymundu Willfertovi u příležitosti stavby nových chórových varhan od Abrahama Starcka v Teplé. S dílem později pracoval také J. S. Bach při konceptu svého převratného opusu Dobře temperovaný klavír. Mauritius Vogt označuje Fischera ve své hudební encyklopedii jako “nostri aevi componista absolutissimus“. Právě v Plzni objevil varhaník a umělecký vedoucí souboru Ensemble Inégal, plzeňský rodák Adam Viktora, Fischerovu varhanní sbírku Praeludia et fugae per organo in 8 thonos ecclesiasticos pokládanou do chvíle tohoto nálezu za ztracenou.

Mauritius Vogt 1669 Königshofen – 1730 Mariánská Týnice

Hudební teoretik, varhaník, organolog, skladatel, básník, spisovatel, geolog, geograf a kartograf (autor slavné mapy Českého království z roku 1712), cisterciák v Plasích a superior kláštera v Mariánské Týnici, autor hudební encyklopedie Conclave thesauri magnae artis musicae působil mimo jiné i jako kapelník na dvoře Lažanských v Manětíně, kde se stal také učitelem Josefa Antonína Plánického. Z Vogtova díla se dochoval pouze zlomek jeho skladatelského odkazu.

Josef Antonín Plánický 1691 Manětín – 1732 Freising

V rodném Manětíně působil jako vychovatel v rodině Lažanských, v roce 1720 se stal členem biskupské kapely ve Freisingu. Z jeho díla zahrnující mše, requiem, litanie, moteta, Te Deum, operu Zelus divi Corbiniani komponovanou k tisíciletému jubileu biskupství ve Freisingu a vodní hudbu pro pražské Svatojánské Navalis se zachovalo jediné dílo, sbírka dvanácti árií, Opella ecclesiastica.

Jan Josef Ignác Brentner 1689 Dobřany – 1742 Dobřany

Za svého života patřil k nejhranějším českým autorů a stal se také nejvydávanějším domácím skladatelem vrcholného baroka. Jeho díla se rozšířila po celé střední Evropě a dostala se s jezuitskými misiemi i do jižní Ameriky. Od roku 2003, kdy Ensemble Inégal realizoval historicky první CD nahrávku výlučně Brentnerových kompozic, se stala Brentnerova hudba nedílnou a velmi oblíbenou součástí koncertního repertoáru mnoha barokních těles.

 

Program

Johann Caspar Ferdinand Fischer  (1656 – 1746)        

Le Journal du Printemps, Op. 1

Suita C Dur č. 1

I. Ouverture
II. Marche
III. Air des combattans
IV. Rigaudon
V. Menuet
VI. Chaconne

Josef Antonín Plánický (1691 – 1732)                             

Opella Ecclesiastica

De amore erga deum

Sonata, Recitativa, Aria

Mauritius Vogt (1669 - 1730)

Aria in tono dorico ex ejusdem opere “Conclave  &thesauri magnae artis musicae” nuncupato descripta

Johann Caspar Ferdinand Fischer       

Le Journal du Printemps, Op. 1

Suita C Dur č. 8

I. Ouverture
II. Entrée
III. Canaries
IV. Gavotte en rondeau
V. Passepied
VI. Echo
VII. Menuet, trio

Přestávka

Jan Josef Ignác Brentner (1689 – 1742)                           

Requiem solemne